Vyséváme mrkev. Které odrůdy jsou vhodné pro rychlení?

Mrkev patří mezi nejoblíbenější zeleninu a žádná kuchyně se bez ní prakticky neobejde. Chuť podomácku vypěstované mrkve je úplně jiná, než kupované. Zkuste si vypěstovat na záhoně tu svou.
Pro pěstování mrkve jsou nejvhodnější lehké až středně těžké půdy. Mrkev všeobecně nemá ráda půdu těžkou, a především půdu kamenitou, kde potom dochází k větvení kořenů. Je proto nutné, i před samotným výsevem, půdu důkladně zpravovat. K tomuto účelu se hodí rotavátor. Pozemek je nutné minimálně 2x až 3x přejet, a pokud nám to tvar pozemku dovolí, je vhodné zpracování půdy na kříž. Takto připravenou půdu potom už jenom lehce urovnáme a uhrabeme pomocí hrabí. Pozor na přímé hnojení organickým hnojivem, nejlepší je mrkev pěstovat po předplodině, která právě byla organicky vyhnojena, zem je dobře rozležená.

Pro snadnou kultivaci porostu je dobře mít řádky přesně vzdálené od sebe a rovné. Vzdálenost řádků by měla být zhruba těch  20 až 25 cm. Pozor na hloubku výsevu. Nesmíme mrkev příliš utopit, postačí hloubka zhruba kolem 1 cm. Je možné osivo smíchat v poměru 1:1 s prosátým pískem, nebo můžeme zde použít secí strojek. Výhoda secího strojku je v tom, že si ho nastavíme tak, že vysévá velice jemně a potom odpadá namáhavá a zdlouhavá práce s jednocením mrkve. Po výsevu je nutné porost důkladně zalít. Zálivka je nutná především v začáteční fázi, kdy osivo začíná klíčit, nesmí přeschnout. Později, až mrkev již vyroste, zálivku neomezujeme, pouze se soustřeďujeme na vydatnou zálivku a méně často.

Pro zvýšení teploty půdy je možné ještě výsev zakrýt bílou netkanou textilií, kterou ovšem musíme důkladně upevnit. Dnes je možné použít klipsy, které se zachytí na folii a pomocí kolíků se připevní k zemi. Výhoda bílé netkané textile je v tom, že propouští světlo, propouští vodu a můžeme ji na porostu ponechat i v době, kdy již mrkev začne růst. Proto pozor, nesmí se příliš napnout, musí být volná, aby mrkev, jak roste, si ji pomalu zvedala.

A které odrůdy jsou tedy vhodné pro rychlení?
Odrůda Aron je velmi raná odrůda mrkve s krátkým kořenem délky zhruba 10 cm. Barva dřeně i korové části je oranžová. Díky krátkému kořenu je možné pěstovat tuto odrůdu i v těžších půdách. Vegetační doba je zhruba 75 až 80 dnů. Je to odrůda ideální tam, kde si budou mrkev sklízet děti.
Marion je velmi raná odrůda, vhodná pro celoroční rychlení. Kořen je dlouhý 15 až 17 cm, je válcovitý s tupím zakončením. Hlava kořene na povrchu ani na řezu nezelená a nemá antokyanové zabarvení. Vegetační doba od výsevu je zhruba těch 90 až 95 dnů.
Další odrůda je Knota F1, je to hybridní poloraná odrůda s vegetační dobou zhruba 105 dnů. Má válcovitý kořen s tupím zakončením a dorůstá délky 18 až 20 cm. Hlava kořene nezelená a ani tato odrůda nemá antokyanové zabarvení, což je takové fialovění té hlavové části.
Katrin je poloraná odrůda, která je vhodná pro krátkodobé skladování, ale, samozřejmě, je nejlepší pro přímý konzum, nebo zpracování v kuchyni. Kořen je krátký, délky 11 až 13 cm. Odrůda je značně odolná proti vybíhání do květu. Má vegetační dobu od výsevu 125 až 130 dnů. Dobře snáší i horší podmínky a těžší půdy.
Odrůda Cortina F1 je pozdní hybridní odrůda s délkou kořene 18 až 20 cm. Hlava kořene nezelená, je opět bez antokyanového zabarvení a nedeformuje se. Tvar špičky kořene je tupě špičatý a vegetační doba je 150 až 160 dní.

Pro rychlení je vhodné použít skleník, fóliovník nebo pařeniště. Výhoda je v tom, že máme různou vegetační délku těch odrůd, takže můžeme vysévat najednou a potom postupně sklízíme během celého vegetačního období.